Koordinace humanitární pomoci EU Ukrajině, Řešov, Polsko, 9. března 2022.
Co dělá EU pro to, aby se vypořádala s velkými výzvami, kterým v současné době čelíme?
EU čelila v poslední době bezprecedentním výzvám: celosvětové pandemii, po níž následovala ruská útočná válka proti Ukrajině a související energetická krize, spolu s čím dál nestabilnější mezinárodní situací, která se ještě zhoršila vlivem války mezi Izraelem a Hamásem.
Tyto události ukázaly, že je nutné, aby všech 27 členských států spolupracovalo ještě intenzivněji a umělo urychleně a důrazně reagovat na nové situace.
Pro zajištění rychlého hospodářského oživení po pandemii zřídila EU zvláštní fond na podporu oživení, který je znám pod názvem NextGenerationEU. Investice z tohoto nástroje, které dosahují více než 800 miliard EUR, nejen umožnily EU reagovat na výzvy spojené s pandemií COVID-19, nýbrž také pomáhají zemím EU s oživením jejich ekonomik. Nástroj NextGenerationEU investuje do projektů a iniciativ, které budují zdravější, ekologičtější a digitálnější EU, čímž rovněž zlepšuje její připravenost na řešení budoucích výzev. Například v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a globální energetickou krizí již fond podporuje země EU v jejich úsilí o postupné ukončení používání ruských fosilních paliv a přechod na čistou energii.
Finanční prostředky vynakládané EU (rozpočet EU) pocházejí z několika zdrojů: celních poplatků, příspěvků na základě daně z přidané hodnoty (DPH) vybrané zeměmi EU a přímých příspěvků zemí EU. V lednu 2021 byl zaveden nový zdroj příjmů – poplatek z nerecyklovaného plastového obalového odpadu.
Rozpočet EU pomáhá v dosahování cílů, které jsou pro občany EU významné – počínaje příspěvky na budování nových a lepších silnic, železnic a letišť až po rozvoj venkovských oblastí a poskytování příležitostí ke studiu v zahraničí. Kromě řízení procesu digitální transformace a boje proti změně klimatu pomáhá také zmenšovat nerovnosti v rámci jednotlivých zemí EU a mezi těmito zeměmi navzájem.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 EU rychle zareagovala v zájmu podpory Ukrajiny a jejího lidu. Tato reakce zahrnovala poskytování humanitární pomoci, mimořádné pomoci, finanční a operativní podpory, vojenské pomoci a podpory na hranicích EU a v Moldavsku.
EU poskytuje v rámci své humanitární pomoci potraviny, přístřeší a lékařskou pomoc lidem, kteří jsou konfliktem zasaženi. Zavedla rovněž výjimečné opatření, jímž poskytla milionům lidí prchajících z Ukrajiny dočasnou ochranu a zajistila jim přístup k ubytování, školní docházce, zdravotní péči a pracovním místům v EU.
Finanční pomoc EU pomohla stabilizovat ukrajinské hospodářství, obnovit infrastrukturu a zlepšit obranné a bezpečnostní schopnosti této země.
Dále se EU postavila do čela mezinárodního odsouzení ruské válečné agrese proti Ukrajině a uvalila na Rusko a na osoby, které se na válce podílejí, tvrdé sankce. Cílem těchto opatření je Rusko hospodářsky izolovat a omezit jeho kapacity pro vedení vojenské agrese.
Na celkovou podporu Ukrajiny uvolnila EU spolu s členskými státy a finančními institucemi více než 120 miliard EUR.
Zjistěte více informací o podpoře, kterou EU poskytuje Ukrajině.
Ruská agresivní válka výrazně narušila světový energetický systém, jelikož způsobila zvyšování cen a nejistotu ohledně dodávek plynu, čímž zhoršila již tak obtížnou situaci na trhu s energiemi po pandemii.
Jak EU tento problém řeší?
© Adobe Stock
Postupně ukončuje používání ruských fosilních paliv.
Zintenzivňuje výrobu obnovitelné energie (vodík, větrná energie, solární energie).
Snižuje ceny pro občany i pro podniky.
Snižuje poptávku po energii.
© Adobe Stock
Zvětšuje objem zásob plynu na zimu.
© Adobe Stock
Umožňuje zemím EU nakupovat energii společně, aby dosáhly nižších cen.
© Adobe Stock
Zpřísňuje pravidla s cílem zajistit, aby se v mimořádných situacích dostalo pomoci kterékoli zemi EU.
© Adobe Stock
Investuje do infrastruktury, aby všechny země EU měly k dispozici alespoň dva zdroje dodávek plynu.
Posiluje postavení spotřebitelů, aby mohli mít více smluv a sdílet elektřinu, kterou vyrábějí, se sousedy.
Zjistěte více informací o úsilí EU zajistit bezpečné, čisté a cenově dostupné energie.
Zelená dohoda pro Evropu je strategie EU pro vybudování moderního a konkurenceschopného evropského hospodářství. Jejím cílem je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, který již neprodukuje více skleníkových plynů, než mohou naše ekosystémy přirozeně absorbovat.
Prvním milníkem, který si EU na této ambiciózní cestě stanovila, je závazek snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni roku 1990. EU již zavedla klíčová opatření nezbytná k dosažení tohoto cíle. Svou roli budou muset sehrát všechny články společnosti a hospodářství počínaje průmyslem, energetikou a dopravou až po výrobu potravin, zemědělství a stavebnictví. Regionům, průmyslovým odvětvím a pracovníkům, kteří čelí největším výzvám, bude poskytnuta finanční podpora.
Aby EU mohla pokračovat na cestě k dosažení cíle klimatické neutrality, musí se země EU v dalším kroku dohodnout na cíli pro rok 2040.
Nejméně 30 % výdajů EU v letech 2021 až 2027 bude použito na řešení změny klimatu a jejích dopadů.
Co to znamená pro vás?
© Adobe Stock
Do roku 2030 nejméne 42,5% obnovitelné energie ve skladbe zdroju energie EU.
© Adobe Stock
Do roku 2030 jeden milion dalších zelených pracovních míst v EU.
© Adobe Stock
Ochrana a obnova evropských lesu, do roku 2030 výsadba 3 miliard dalších stromu.
© Adobe Stock
Do roku 2030 minimálne o 55 % méne úmrtí v dusledku znecištení ovzduší.
© Adobe Stock
Cistší verejná doprava a udržitelnejší pohonné hmoty.
© Adobe Stock
Spravedlivá transformace založená na evropské solidarite.
© Adobe Stock
Modernizovaná a odolná ekonomika EU.
© Adobe Stock
Do roku 2025 jeden milion elektrických nabíjecích stanic v celé EU.
Každý může něčím přispět – méně plýtvat potravinami a více recyklovat, jet na kole namísto autem, případně i zasadit strom. Pokud se chcete zapojit, podívejte se na evropský klimatický pakt, který spojuje lidi a organizace za účelem sdílení informací o opatřeních v oblasti klimatu. Pomozte nám vybudovat zelenější Evropu!
© LIFE06 NAT/E/000209/Aixa SOPEÑA.
Rys pardálový je – poté, co se ve Španělsku a Portugalsku ocitl na pokraji vyhynutí –zpět, a to díky mnohostrannému úsilí, včetně práce na projektech financovaných z programu EU LIFE. Návrat tohoto druhu představuje jeden z největších evropských úspěchů v oblasti ochrany zvířat.
Natura 2000 je největší síť chráněných oblastí na světě, která zajišťuje ochranu tisíců útočišť nejcennějších a nejohroženějších evropských druhů a přírodních stanovišť.
Evropská unie financovala přeměnu pohonu dvou trajektů pro osobní a nákladní přepravu z těžkých topných olejů na elektrický pohon z baterií, který je šetrnější vůči životnímu prostředí. Tyto trajekty jsou provozovány na vytížené trase mezi Helsingørem (Dánsko) a Helsingborgem (Švédsko). Přestavěné trajekty přispívají v těchto hustě obydlených oblastech ke zlepšování kvality ovzduší.
Technička zkoumá mikročip v laboratoři pro analýzu materiálů, Drážďany, Německo, 8. února 2022. Takové laboratoře mají zásadní význam pro zajištění toho, aby EU mohla vyrábět vlastní mikročipy a stát se technologicky nezávislou.
V dnešní společnosti musíme být všichni vybaveni digitálními dovednostmi, ať už pro internetové bankovnictví a online nákupy z domova, nebo pro používání technologií v zaměstnání. Aby mohli všichni držet krok a Evropa si zajistila pozici světového lídra v oblasti technologií, investuje EU do všech oblastí, od digitální gramotnosti a superpočítačových zařízení až po vysokorychlostní připojení a vyspělejší kybernetickou bezpečnost.
EU usiluje o to, aby byl online svět bezpečný a spravedlivý pro občany i podniky. Díky pravidlům EU máme dnes větší kontrolu nad svými osobními údaji a tím, jak je používají ostatní.
Zjistěte více informací o pravidlech EU pro bezpečnější digitální prostor.
Evropský sociální fond plus pomáhá lidem získat zaměstnání (nebo lepší zaměstnání), včetně těch, kteří čelí znevýhodněním. Fond každoročně pomáhá přibližně 10 milionům lidí najít zaměstnání nebo zlepšit své dovednosti.
Mladým lidem EU pomáhá při vstupu na trh práce. Například systém záruk pro mladé lidi má za cíl zajistit, aby každý, komu je méně než 30 let, obdržel nabídku na kvalitní zaměstnání, vzdělávání, učňovskou přípravu nebo praktickou přípravu, a to do čtyř měsíců od chvíle, co se stal nezaměstnaným nebo ukončil vzdělávání.
Mladý muž pracující na stavbě, Setúbal, Portugalsko, 5. srpna 2021.
Dobrovolnictví je skvělý způsob, jak přispět místním komunitám doma nebo v zahraničí a současně rozvíjet nové dovednosti a navazovat přátelství. Evropský sbor solidarity dává mladým lidem příležitost přihlásit se jako dobrovolník nebo pracovat na projektech ve své zemi či v zahraničí. Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU přináší dobrovolníkům starším 18 let možnost účastnit se humanitárních projektů po celém světě.
Zdravotník nastavuje přístroj na vyšetření magnetickou rezonancí, Univerzitní nemocnice v Lutychu, Belgie, 24. ledna 2020.
EU je odhodlána zvrátit vývoj situace, pokud jde o rakovinu. Díky financování ve výši 4 miliard EUR vytyčuje Evropský plán boje proti rakovině nový přístup EU k prevenci rakoviny, její léčbě a péči o pacienty s rakovinou. Financování ze strany EU již umožnilo realizaci průlomového výzkumuv oblastech, jako je 3D modelování nádorů nebo rozpoznávání rakoviny z dechu pacienta.
EU buduje Evropu rovnosti. To znamená, že ženy i muži by měli dostávat za stejnou práci stejnou odměnu, lidé se zdravotním postižením by měli mít možnost se bez rozdílu podílet na všech oblastech života a projevy rasismu jsou nepřípustné. Dále to znamená, že nikdo by neměl být vyloučen ze společnosti ani vytlačován na její okraj a každý by měl mít svobodnou volbu při výběru partnera.
Migranti a občané EU přistěhovaleckého původu hrají v evropské společnosti klíčovou roli, a to i jako kritičtí pracovníci. EU usiluje o to, aby se každý mohl plně zapojit do společnosti, a zasazuje se v tomto ohledu o lepší přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.
© Adobe Stock
Bezpečnost a ochrana lidí žijících v Evropě – jak ve fyzickém, tak v digitálním světě – je pro EU nejvyšší prioritou. Denně proto pracuje na řešení hrozeb, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost, obchod s nelegálními drogami a obchodování s lidmi.
Krize COVID-19 a ruská útočná válka proti Ukrajině rovněž zvýraznily hrozby a výzvy, které pro naši společnost představují dezinformace.
EU spolupracuje se společnostmi v oblasti sociálních médií a s online platformami na omezení šíření zavádějících informací a falešných zpráv v Evropě. Evropské středisko pro sledování digitálních médií podporuje práci nezávislých ověřovatelů faktů a jejím cílem je stát se evropským centrem pro boj proti dezinformacím v online prostoru.
Zjistěte více informací o prioritách Evropské komise.
© Adobe Stock
Co mají společného oscarové filmy Milionář z chatrče, Saulův syn, Otec a Chlast? Všechny získaly podporu z programu EU Kreativní Evropa – dílčího programu MEDIA.
Je vaše město příštím Evropským hlavním městem kultury? Tento prestižní titul byl již udělen více než 60 městům v celé EU. Zaměřuje se na místní umělce a jedinečné kulturní bohatství každého města.
Prozkoumejte evropské umění a kulturu z pohodlí svého křesla! Digitální platforma Evropská digitální knihovna ( Europeana) nabízí přístup k více než 58 milionům položek ze sbírek více než 4 000 kulturních institucí.
Ulice francouzského Nice zaplnily v únoru 2023 tradiční postavy karnevalu Puerto Plata v Dominikánské republice, a to díky programu TransCultura, jehož cílem je prohloubit kulturní integraci v Karibiku a posílit spolupráci tohoto regionu s EU.
Humanitární pomoc Gaze, listopad 2023. EU je největším dárcem humanitární pomoci palestinskému obyvatelstvu. Od roku 2000 poskytla celkem přes miliardu eur na pomoc při uspokojování jejich základních potřeb.
EU úzce spolupracuje se svými sousedy a zeměmi po celém světě na budování nových partnerství a prosazování svých hodnot a zájmů. Společným úsilím v oblastech, jako je digitalizace, klima, energetika, doprava, zdravotnictví a vzdělávání, se EU snaží řešit globální výzvy a vytvořit propojenější a více prosperující světové společenství.
EU také uzavírá obchodní dohody s jinými zeměmi, naposledy s Chile a Novým Zélandem. Tyto dohody rozšiřují obchod, který podporuje hospodářství EU a vytváří pracovní místa.
EU a její členské státy jsou společně největšími dárci rozvojové pomoci na světě. V roce 2023 poskytly 96 miliard EUR, tj. 42 % celkové pomoci. Poskytují také více než polovinu celosvětové pomoci na vzdělávání ve více než 100 zemích světa.
Vzhledem k výraznému nárůstu celosvětových humanitárních potřeb poskytuje EU při nejhorších světových krizích pomoc v první linii. Díky rozpočtu, který jen na rok 2023 činí 2,4 miliardy EUR, představuje jednoho z největších kolektivních dárců humanitární pomoci. V reakci na humanitární potřeby na Blízkém východě, které se ještě prohloubily vlivem útoků Hamásu v říjnu 2023 a následného konfliktu v Gaze, EU výrazně zvýšila svou podporu Palestincům v Gaze a zřídila námořní koridor pro poskytování okamžité pomoci.
Zjistěte více informací o strategii EU k propojení světa.
Zjistěte více informací o podpoře, kterou EU poskytuje Palestincům.